01.07.2006 - 22:15 Vesmírná agentura NASA odložila start raketoplánu Discovery na zítra. Důvodem byla bouřková mračna, která se objevila v blízkosti Mysu Caneveral a podle předpovědí by mohla způsobit problémy. Podle meteorologů přitom nebude příznivé počasí zřejmě celý víkend.
Mezinárodní posádka astronautů vedená Stevenem Lindseyem čekala v kabině za hermeticky uzavřenými dveřmi letounu přes dvě hodiny na pokyn ke startu. Sledovala přitom rozhovor řídícího centra s techniky a meteorology.
Původně byla předpověď počasí startu nakloněná a technici začali kolem poledne SELČ naplňovat vnější palivovou nádrž dvěma miliony litrů tekutého vodíku a kyslíku.
Čerpání trvalo kolem tří hodin. Nádrž je dlouhá 46,9 metru, což je zhruba výška newyorské Sochy svobody. Na šířku měří přes osm metrů.
Raketoplán Discovery čeká na příznivé počasí
01.07.2006 - 14:30 Šance raketoplánu Discovery na start stouply. Podle nové předpovědi počasí pro Kennedyho vesmírné středisko na Floridě se zvýšila pravděpodobnost startu ze 40 na 60 procent. Zážeh je plánován na 21:49 SELČ. Dvaatřicátý start provázejí pochybnosti nejen kvůli počasí, ale i kvůli bezpečnosti.
Experti Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) díky zlepšení předpovědi dali kolem poledne SELČ podle mluvčí NASA Tracy Youngové zelenou k tomu, aby technici začali naplňovat vnější palivovou nádrž dvěma miliony litrů tekutého vodíku a kyslíku.
Čerpání by mělo trvat kolem tří hodin. Nádrž, kterou statisíce litrů paliva naplní, je dlouhá 46,9 metru, což je zhruba výška newyorské Sochy svobody. Na šířku měří přes osm metrů.
Mezinárodní posádka astronautů vedená Stevenem Lindseyem začne do kabiny raketoplánu nastupovat v 18:30 SELČ. Jakmile budou rozsazeni ve svých křeslech, uskuteční se série testů komunikačního systému Discovery s řídícím střediskem letu. Dveře raketoplánu budou hermeticky uzavřeny dvě hodiny a dvě minuty před plánovaným zážehem motorů; ten sám závisí na počasí, které je velkou neznámou dnešního dne.
Posádku bude tvořit sedm lidí. Velitelem ostře sledované mise je Steven Lindsey a na palubě raketoplánu by se měl k nebi vznést i německý astronaut Thomas Reiter.
Právě kvůli Reiterovi, který má příštích 145 dní strávit na Mezinárodní kosmické stanici (ISS), budou misi ostře sledovat i na starém kontinentu. Evropská vesmírná agentura (ESA) se totiž podílí na dostavbě ISS, která by měla být dokončena během příštích let.
ESA vyvíjí modul Columbus a do projektu už investovala přes šest miliard dolarů (136 miliard korun). To, kdy by se měl modul vydat na oběžnou dráhu kolem Země, závisí ale i na tom, jak se zdaří nadcházející mise Discovery.
Start by měl podle NASA ukázat, co bude s budoucností raketoplánů.
Mezi odborníky i veřejností panují v posledních letech pochybnosti o bezpečnosti raketoplánů. Proti sobotnímu startu se postavil bezpečnostní expert a inženýr NASA Charlie Camarda.
Za pochybnosti americké veřejnosti může havárie raketoplánu Columbia, který explodoval počátkem února 2003. NASA poté na více než dva roky zastavila jejich lety.
Prvním raketoplánem, který po tragédii odstartoval na oběžnou dráhu Země, se stal až loni právě Discovery. Ani tato mise ale neproběhla bez potíží a posádka musela na orbitě opravovat poškozené křídlo.
Samotná NASA nevylučuje, že by let mohly provázet potíže. Riziko, že dojde k poruše a následnému zničení plavidla v kosmu je podle ní 1:100. Přitom v roce 1986, před havárií raketoplánu Chalenger, byla šance na nehodu 1:7000.
Discovery 9 hodin před plánovaným startem
01.07.2006 - 11:00 Mys Canaveral (USA) - Start raketoplánu Discovery, jehož odpočítávání se dnes ráno dostalo do závěrečné fáze, zůstává v důsledku nepříznivého počasí nad východním pobřežím USA nadále nejistý. Na svou 32. kosmickou misi by se měl Discovery vydat dnes večer v 21:49 SELČ; meteorologové pracující pro americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) však podle nejnovějších poznatků nadále předpovídají, že v době "startovního okna" bude s šedesátiprocentní pravděpodobností panovat bouřkové počasí neumožňující povolení startu.
Mezinárodní posádka astronautů vedená Stevenem Lindseyem začne do kabiny raketoplánu nastupovat v 18:30 SELČ. Jakmile budou rozsazeni ve svých křeslech, uskuteční se série testů komunikačního systému Discovery s řídícím střediskem letu. Dveře raketoplánu budou hermeticky uzavřeny dvě hodiny a dvě minuty před plánovaným zážehem motorů; ten sám závisí na počasí, které je velkou neznámou dnešního dne.
Jedním ze sedmi členů posádky je i Němec Thomas Reiter. Ten se do vesmíru vrátí po desetileté pauze, před níž sloužil na ruské stanici Mir. "Snažíme se toho využít pro (získání) veřejného zájmu, vědomí, že věci pokračují a vyvíjejí se," uvedl Reiter, jenž bude prvním členem osádky Mezinárodní kosmické stanice (ISS), který není z USA či Ruska za 16 let trvání tohoto programu. Na ISS by měl strávit 145 dní.
Posádka si je vědoma nebezpečí, přesto je na let připravena. Stephanie Wilsonová, která se na Discovery do kosmu vydá vůbec poprvé, k riziku s nadsázkou řekla, že šance 1:100 je lepší než 1:99. "Ale vážně, všichni jsme cvičeni pro naši misi, uvědomujeme si riziko," dodala.
Start Discovery je rizikem i pro nynější vedení NASA. To do plánovaného odchodu raketoplánů do výslužby v roce 2010 plánuje v případě úspěchu nadcházející mise dalších 17 letů. Pokud by ale let dopadl podobnou katastrofou jako v případech Columbie (2003) a Challengeru (1986), znamenalo by to asi konec těchto strojů. Raketoplány uskutečnily 114 kosmických misí, z nichž jen dvě skončily katastrofou.
Posádku Discovery budou kromě Reitera (48 let), Lindseye (45) a Wilsonové (39) tvořit ještě Lisa Nowaková (43) a Mark Kelly (42), Michael Fossum (48) a Piers Sellers (51).
01.07.2006 - Pokud vše půjde podle plánu, vydá se dnes americký raketoplán po roční přestávce opět na oběžnou dráhu
Raketoplán, který má dnes odstartovat, rozhodne o budoucnosti Mezinárodní kosmické stanice i Hubbleova dalekohledu. Začátek mise je naplánován na 21.48 našeho času. Pokud rozmary letního floridského počasí let znemožní, další pokus připadá v úvahu následující dny. Startovací okno trvá pokaždé zhruba deset minut, definitivně se zavře 19. července. Podle posledních zpráv má být ale dnes nad Mysem Canaveral zataženo a start se na 60 procent odloží.
Od havárie Columbie, která shořela při návratu do atmosféry kvůli poruše tepelné izolace, uplynuly více než tři roky. Následovaly dva roky úprav ostatních strojů a vloni v létě zkušební let Discovery. Další tragédie se nekonala, ale z palivové nádrže se opět uvolnil kus izolační pěny, která jen šťastnou náhodou neponičila tepelný štít raketoplánu.
„Technici zjistili, že k utržení izolace před rokem došlo na tzv. aerodynamické rampě - klínu pěnové hmoty, který chrání potrubí a kabely na povrchu palivové nádrže před vibracemi během startu,“ vysvětluje Antonín Vítek, odborník na kosmonautiku z Akademie věd ČR.
Mnohaměsíční zkoušky v aerodynamickém tunelu ukázaly, že kmity nebudou příliš nebezpečné a nádrž se bez klínu obejde. Raketoplán tedy poletí bez něj. Zároveň se ale objevil další problém, který oddálil start, naplánovaný původně na letošní květen. Trubky a kabely jsou k nádrži připevněné svorkami pokrytými izolační vrstvou. Při testech v tunelu vyšlo najevo, že izolace může odpadávat. „I relativně malé kousky o rozměrech zhruba 15x6 centimetrů by mohly raketoplán poškodit,“ konstatuje Antonín Vítek.
Technici izolaci odstranili, ale na svorkách se tvořila námraza, která by mohla způsobit stejné neštěstí jako uvolněná izolace. „Experti vymysleli nové obložení svorek, ale to bylo ještě horší než předchozí,“ uvádí český odborník. Nakonec se rozhodli, že bude lepší použít svorky v původním provedení.
Start raketoplánu tak provázejí obavy. Šéf bezpečnostního výboru Bryan O'Connor a hlavní technik Chris Scolese vydali nezávisle na sobě prohlášení, v němž doporučili let odložit, dokud se problém se svorkami definitivně nevyřeší.
Vedení NASA ale další zpoždění startu zamítlo. Na raketoplánech totiž závisí dostavba Mezinárodní kosmické stanice. Pokud se má stihnout do roku 2010, kdy tyto dopravní prostředky odejdou na odpočinek, není času nazbyt.
Let Discovery tedy bez nadsázky rozhodne o dalším osudu stanice. „Nyní jde o všechno. Pokud se objeví další komplikace, raketoplány půjdou do muzea a stavba se nikdy nedokončí,“ prohlásil Howard McCurdy, expert na kosmickou strategii z American University ve Washingtonu. Znamenalo by to, že stanici budou i nadále obsluhovat pouze ruské Sojuzy a stálou posádku budou tvořit jen dva až tři astronauti místo původně plánovaných sedmi.
Stanice by nikdy nesplnila svůj účel - sloužit především vědě. „Posádka stanice nyní věnuje výzkumu jen dvě hodiny denně. Stejně dlouho musí cvičit a zbytek pracovní doby stráví údržbou,“ říká Antonín Vítek.
Pokud se všechno podaří podle plánu, mohou se do konce letošního roku uskutečnit dva až tři další lety, během nichž bude pokračovat dostavba stanice.
Přestože nyní jde především o technologickou misi, která ověří bezpečnost raketoplánu, sedmičlenná posádka pod velením Stevena Lindseyho má víc úkolů. Přiveze na stanici několik vědeckých experimentů včetně zásilky octomilek pro výzkum vlivu beztížného stavu.
Pochopitelně doveze také zásoby dvěma současným obyvatelům stanice a zároveň k nim dopraví třetího kolegu - německého astronauta Thomase Reitera. Poprvé od havárie Columbie se tak stálé osazenstvo stanice rozšíří ze dvou členů na tři. Reiter stráví na stanici půl roku, po třech měsících přiletí ruským Sojuzem dva noví kolegové a ti současní se vrátí zpátky na Zemi. Od roku 2009 by mělo stanici obývat šest osob.
Během letu astronauti několikrát vystoupí do volného prostoru. Při tom vymění zařízení, které obstarává pohyb jezdící plošiny na vnější straně stanice a instalují náhradní čerpadlo jejího klimatizačního systému.
Dále provedou zatěžkávací zkoušku nástavce robotické ruky, která se vysouvá přímo z raketoplánu. Je vybaven kamerami a laserovými senzory, jež umožní zkontrolovat povrch raketoplánu i v místech, kam z kabiny nelze dohlédnout. Při testu se k nástavci připoutá jeden astronaut. Pokud vše dopadne dobře, přibude ještě druhý kolega. Zkouška napoví, zda lze raketoplán jednou bez obav vyslat k Hubbleovu dalekohledu a provést jeho nutnou údržbu, aby mohl ještě několik let pracovat.
„Při cestě k dalekohledu se raketoplán ocitne na takové dráze, že se nebude moci přiblížit ke stanici. Pokud se při startu poškodí část tepelného štítu, astronauti musejí zvládnout opravu sami, bez pomoci stanice,“ říká Antonín Vítek. Musejí mít proto k dispozici spolehlivé rameno, z něhož mohou zkontrolovat a případně opravit plášť raketoplánu. „Když zkouška nevyjde, dalekohled je odepsaný. Když vyjde, teleskop nebude mít jistotu, ale aspoň šanci,“ dodává Antonín Vítek.
Pokud po dvanácti dnech ve vesmíru zbude raketoplánu dostatek paliva a dalších zásob, mise Discovery se o jeden den prodlouží. V tom případě se astronauti vydají do volného kosmu potřetí. Na předem připravených „rozbitých“ dlaždicích si nacvičí opravu části tepelného štítu z vyztuženého uhlíku, kterými je pokryt černý „čumák“ a náběžné hrany křídel raketoplánu.
Discovery stojí na startovací rampě 39B v Kennedyho kosmickém středisku na Mysu Canaveral na Floridě, odpočítávání posledních hodin a minut do startu je zahájeno. Experti už neočekávají technické potíže, které by start znemožnily, rozhodující slovo bude mít počasí.
Izolace na svorkách přidržujících kabely a potrubí na vnější palivové nádrži je důvodem, proč technici doporučili odklad startu. Zkoušky ukázaly, že by se izolace mohla uvolnit a poškodit plášť raketoplánu. Přesto se vedení NASA rozhodlo start neodkládat.
01.07.2006 - Pokud se let raketoplánu nezdaří, osud kosmické stanice je zpečetěn, říká Antonín Vítek, odborník na kosmonautiku z Akademie věd České republiky.
Raketoplány nebudou nikdy stoprocentně bezpečné. Vedení NASA se rozhodlo pro start, přestože existuje jednoprocentní možnost havárie. Všichni s tímto rizikem počítají a rozhodli se ho podstoupit - navzdory prohlášení hlavních techniků, kteří doporučili start odložit. Nakonec představitelé NASA došli k závěru, že hrozí nebezpečí raketoplánu, ale nikoliv posádce.
Pokud se během startu opět uvolní část izolační pěny z palivové nádrže a poškodí tepelnou ochranu raketoplánu takovým způsobem, že nepůjde ve vesmíru opravit, raketoplán Discovery se ponechá svému osudu. Stroj v hodnotě dvou miliard dolarů se zřítí do Tichého oceánu a posádka počká na mezinárodní stanici na přílet dalšího raketoplánu.
Podle statistiky je riziko, že by se dvakrát přihodil stejný problém, pouze jedna desetina promile. Pokud by k tomu skutečně došlo, musely by astronauty postupně zachránit ruské Sojuzy. Ale jejich výroba a příprava trvá půldruhého roku a vejdou se do nich jen tři osoby, z toho jeden pasažér. Záchrana všech astronautů by trvala přes tři roky.
Její osud by byl v podstatě zpečetěn. Na Zemi už čekají evropské, ruské i japonské moduly, které byly postaveny tak, že se mohou dostat na oběžnou dráhu jen pomocí raketoplánu. Jedním z nich je například evropská laboratoř Columbus, která už od 30. května čeká na Mysu Canaveral na vypuštění. Bez raketoplánů je dostavba stanice vyloučena. Tyto dopravní prostředky mají podle rozhodnutí amerického prezidenta dosloužit roku 2010. Aby se stanice stihla dokončit, musí se uskutečnit ještě 16 dalších letů. Pokud nastanou další odklady, nestihne se to.
Je pravda, že NASA oznámila škrty nebo odklady ve financování některých menších bezpilotních misí do vesmíru. Ale na nátlak různých institucí, například univerzit, se podařilo některé z nich udržet při životě. Například plánovanou sondu Dawn k asteroidům a projekt Terrestrial Planet Finder, který má pomocí družic hledat planety podobné Zemi mimo Sluneční soustavu. Americký Kongres rozhodl, že jsou natolik zajímavé, že se uskuteční. Co se týče investic do úprav raketoplánů, jsou Spojené státy pod tlakem čtrnácti mezinárodních partnerů, kteří do stanice investovali obrovské množství peněz. Z několika menších mezinárodních projektů už dřív Spojené státy vycouvaly, tentokrát si to nemohou dovolit. Eva Vlčková
01.07.2006 - Nosná ruská raketa Proton odstartuje s novým telekomunikačním satelitem Hot Bird 8 později.
Start rakety Proton byl původně naplánován na 21.července. Podle nejnovějších informací bude Hot Bird 8 vynesen až 4.srpna 2006.
Hot Bird 8 bude zaparkován na pozici 13°E, kde nahradí dosavadní družici Hot Bird 3. Hot Bird 8 bude mít celkem 64 transpondérů v Ku pásmu. Pro bezproblémový příjem z nového satelitu postačí v Česku i na Slovensku parabola o průměru okolo 60 cm.
Zdroj: www.flysat.com
| Seznam |Google| Atlas | Webzdarma | iDNES | iZITRA | IDOS | ICQ | Quick | Centrum | Yahoo | Eurotel | Webcams | Novinky | Cestiny | Martin |